O mně
Zdravím tě a jsem rád, že se zajímáš o autora blogu — kde vlastně začít?
Moje první vzpomínky na kolo jsou, když mě táta vozil na skládačce v červené sedačce přidělané na rám. Dále si pamatuji, když jsem dostal svoje první kolo — ani nevím proč a k jaké příležitosti, je to více než 30 let a nikdy jsem se nad tím nezamýšlel až do teď. Co si pamatuji, bylo to klasické BMX kolo, modré, s takovými těmi „koženými“ doplňky. Stále si pamatuji, jak se mi ohlo a pak zlomilo levé řídítko, které jsem se pokoušel zachránit izolepou — moc to nedrželo a ani nevím, kde to kolo nakonec skončilo…
Další kolo jsem podědil po starší sestře — červený Author, horské kolo, respektive pevňák bez jakéhokoliv odpružení, ale hodně srandy s ním bylo. To mi mohlo být tak 10–12 let. Moje máma v té době hodně soutěžila a v jedné soutěži vyhrála nové horské kolo — opět červené. A jelikož šlo o soutěž s motýlí tematikou, na přední vidlici bylo nalepeno snad 30 samolepek motýlů, které nešly dolů. Dodnes si pamatuji narážky kamarádů na ty motýlky… To mi mohlo být tak 13–15 let.
No a jak to tak bývá — začal jsem mít jiné záliby a ke kolu jsem se vrátil až za 20 let, v době covidové. Dostal jsem výpověď v práci a nějaké odstupné. Náhodou jsem na YouTube narazil na jednoho youtubera jménem TrailHunter, který ukazoval silniční kolo s většími plášti — říká se tomu gravel. Jelikož jsem průkopník, koupil jsem gravel. Byl to Kellys Soot — teď koukám do faktury a stál mě celou výplatu, přes 35 000 Kč, konec dubna 2020. V té době jsem nebyl v moc dobré fyzické kondici — přece jen 20 let sedět v kanclu a dělat ajťáka nějaká ta kila přidá a hybnost ubere.
Kolo jsem měl asi rok a půl a pak objevil elektrokoloběžky. Začal jsem na klasické městské koloběžce s výkonem 500 W — jenže kopce u nás ve městě, moje váha a výkon koloběžky příliš k sobě nešly. Prodal jsem Kellyse a koupil Kaabo Mantis s výkonem 4 000 W. Ano, čtete správně. Nejnovější elektrokola mají výkon 1 500 W a někomu se to zdá hodně… Mně přišlo 4 000 W furt málo, takže jsem si pořídil koloběžku Nami s výkonem přes 8 400 W. Ano, čtete pořád správně. Tu ještě mám — někdy o ní napíšu, ale o tom jindy.
A teď konečně jak jsem se dostal k elektrokolům. V té době furt tlouštík vozící zadek na elektrokoloběžkách jsem na dovolené zkusil normální elektrokolo — nějaký RockMachine s takovou baterkou co vypadá jako nádor. Co bylo za motor, nevím, možná Shimano nebo SportDrive — to mi bylo jedno. Zjistil jsem ale, že mě elektrokola baví a jízda není utrpení, i když mě čeká kopec. Ještě na té dovolené jsem na Bazoši našel nové kolo za 25 000 Kč, které dostal jeden klučina jako sponzorský dar — červený RockMachine s motorem SportDrive, co všude stával přes 40 000 Kč. Byl jsem rád jak blecha. Na kole jsem nakonec tolik nejezdil — za 2–3 roky co jsem ho měl, ujel jsem přes 600 km a asi 5× píchl. Furt jsem upřednostňoval koloběžky. Mimochodem — toto kolo jsem v polovině roku 2026 prodal pánovi za 20 000 Kč, který prohlásil že ho bude mít na ryby. Smlouva uzavřena.
Někdy začátkem roku 2025 na mě přišla asi krize středního věku a rozhodl jsem se zhubnout. V té době jsem měl přes 117 kg — povedlo se mi změnou stravování a pohybem, hlavně během, dostat se pod 90 kg. Loni jsem si koupil zpět gravel a začal sportovat. Bavilo mě to, ale někdy jsem neměl energii ani čas jezdit na celý den pryč.
Jako dlouholetý a spokojený uživatel DJI produktů — dronů, kamer, mikrofonů — jsem si okamžitě zamiloval DJI Avinox M1, představený v červenci 2024 na Eurobike ve Frankfurtu. Crussis záhy oznámil, že bude dodávat kola s Avinoxem — já ho chtěl hned. V té době jsem ale nevěděl, jak cykloprůmysl funguje. Mezi oznámením a možností koupě bývá i více než rok. Když jsem to zjistil, byl jsem zklamaný a přestal to tak intenzivně sledovat.
Pak 9. dubna 2026 Avinox oznámil M2S — já moc dlouho nečekal. 20. dubna jsem udělal objednávku na Crussis e-Full 12.11 a 23. dubna jsem si šel kolo vyzvednout. Ten den se začala psát historie tohoto webu — jsem dost technický typ, rád si o všem zjišťuji co nejvíce informací a na českém internetu jsou informace o Avinoxu minimální nebo skoro nulové. V cizině to není o moc lepší. Nejsem žádný profirider — a to je možná lepší, protože předpokládám, že pokud čteš tento web, jsi jako já: člověk, který si rád zjišťuje informace a nechce kupovat zajíce v pytli.
Proč Avinox.cz?
Už se mě pár lidí ptalo, proč se osobní blog jmenuje Avinox.cz a ne třeba vasekebajker.cz. Odpověď je jednoduchá — pracuji v IT a vím, jak Google funguje. Avinox.cz prostě dává smysl pro SEO líp než cokoliv jiného.
Ale pozor — to neznamená, že tu budu slepě chválit jeden systém. Avinox momentálně používám, baví mě a chci o něm psát. Ale kdo ví, co bude za rok nebo dva. Možná vyzkouším něco jiného, možná přijde M3 a já budu zase první v řadě. Uvidíme.
Je to můj blog — píšu si tu co chci, jak chci a kdy chci. Najdete tu postřehy z jízd, názory na vybavení, oblečení, gadgety a všechno ostatní co se aspoň trochu točí kolem elektrokol.
Všechny texty a myšlenky jsou a vždy budou z mojí hlavy — pouze s gramatikou a vizualizací mi pomáhá AI. Jsme přeci jen v roce 2026.