Kalkulačka dojezdu
Postavil jsem kalkulačku dojezdu. Tady je, jak funguje uvnitř
Pro návštěvníky Avinox.cz a všechny fanoušky elektrokol mám novinku — využil jsem moderní možnosti umělé inteligence a postavil kalkulačku dojezdu elektrokol. Nástroj, který ti pomůže odhadnout, jak daleko reálně dojedeš na jedno nabití. A v tomhle článku ti rovnou ukážu, jak to vzniklo a co všechno se uvnitř počítá.
Už nějakou dobu mě štvalo jedno: koupíš si elektrokolo, výrobce ti slíbí „dojezd až 150 km“, a pak vyrazíš do Krušných hor a po patnácti kilometrech koukáš na baterii, která hlásí polovinu. Ta čísla od výrobců jsou totiž skoro vždycky za ideálních podmínek — rovina, lehký jezdec, svižné šlapání, teplo. Realita v terénu je úplně jiná.
Tak jsem si řekl, že si postavím vlastní kalkulačku. Takovou, která nebude slibovat hezká čísla, ale počítá s realitou — s motorem, baterií, váhou, terénem a tím, jak moc do toho šlapeš ty sám. A hlavně takovou, do které můžeš nahrát vlastní GPX trasu a zjistit, jestli na ni dojedeš.
→ Vyzkoušej kalkulačku dojezdu
Jak to vznikalo
Nebylo to na jeden zátah. První verze počítala čistě podle fyziky — odpor valení, odpor vzduchu, práce na stoupání — a ukazovala nesmysly. Když jsem do ní pustil svoji reálnou jízdu , tvrdila, že nedojedu, přitom jsem v pohodě dojel a zbyla mi víc než třetina baterie.
Problém čisté fyziky je, že nezachytí, jak se na technickém trailu reálně jezdí — pomalu, s vlastním šlapáním, kde motor jen dorovnává. Tak jsem model překalibroval na reálná data: na svoji změřenou jízdu z palubního počítače Avinoxu, na publikované testy strmých výjezdů z emtb-test.com a porovnal s oficiální Bosch Range Assistant. Za stejných podmínek se výsledky od oficiální Bosch kalkulačky liší jen minimálně.
Není to laboratorní přístroj. Je to poctivý odhad opřený o reálná data — a čím víc reálných jízd dostane, tím bude přesnější.
Jak to počítá
Srdce kalkulačky je jednoduchá myšlenka: spotřeba energie se skládá ze dvou hlavních složek.
Práce na stoupání — energie potřebná, aby motor vytlačil tebe a kolo do kopce. Tohle je v terénu ta největší položka. Měří se v watthodinách na každý nastoupaný výškový metr (Wh/vm).
Odpor na rovině — valení pneumatik a odpor vzduchu, když jedeš po rovině. Měří se ve watthodinách na kilometr (Wh/km).
Obě složky se pak upravují podle hmotnosti, podle toho, jak moc šlapeš ty sám (čím víc, tím míň bere motor), podle režimu asistence a podle povrchu. Když jedeš z kopce a motor netáhne, spotřeba je nulová.
Energie na stoupání se počítá ze skutečného převýšení trasy. Když nahraješ GPX z palubního počítače nebo z Garminu, kalkulačka přednostně použije data změřená kolem (vzdálenost z otáček kola, převýšení z barometru) — ta jsou přesnější než holé GPS body, které v lese kvůli stromům podhodnocují vzdálenost i převýšení.
Všechny proměnné, se kterými kalkulačka počítá
Tady je kompletní seznam — co všechno do výpočtu vstupuje:
Co zadáváš ty
- Motor — 11 modelů (Avinox M2S, Bosch CX Gen 5 / CX-R / Gen 4 / SX, Shimano EP801, Specialized 3.1, Yamaha PW-X3, TQ HPR60, Bafang M510, Panasonic GX). Každý má vlastní účinnost, hmotnost a režimy asistence.
- Baterie — kapacita ve watthodinách (Wh), podle motoru na výběr od ~400 do 1 400 Wh (včetně range extenderů).
- Stav nabití při startu — 10–100 %, kdybys vyrážel s nedobitou baterií.
- Kolik šlapeš ty — buď přímo ve wattech (40–250 W), nebo podle kadence (otáčky × tlak do pedálů). Čím víc dodáš sám, tím míň bere motor.
- Celková váha — jezdec + kolo + výbava dohromady (jako u Bosche).
- Trasa — třemi způsoby: ručně (km + převýšení), nahráním GPX souboru, nebo „jen dojezd“ (zadáš jen náročnost terénu a kalkulačka spočítá teoretický dojezd na plnou baterii).
- Náročnost terénu — profily Rovina / Mírně kopcovité / Hory, nebo přesné stoupání na 10 km posuvníkem.
- 10% rezerva — počítá s rezervou na stárnutí článků, chlad a chování BMS (doporučeno).
- Povrch (experimentální) — silnice / šotolina / trail, zvedá spotřebu o 20–50 %.
- Mix režimů (experimentální) — různé režimy asistence na různých úsecích trasy.
Fyzikální konstanty v modelu
- Gravitační zrychlení — 9,81 m/s²
- Hustota vzduchu — 1,2 kg/m³
- Součinitel odporu vzduchu (CdA) — 0,55 m² (jezdec + kolo)
- Klidová spotřeba elektroniky — 8 W (displej, řídicí jednotka)
- Rychlostní strop asistence — 25 km/h (legislativní limit EU)
- Valivý odpor (Crr) — silnice 0,013 · šotolina 0,019 · trail/enduro 0,028
- Max. rychlost dle povrchu — silnice 38 · šotolina 30 · trail 22 km/h
Kalibrované koeficienty spotřeby
Energie na výškový metr (Wh/vm) podle režimu:
- Eco 0,22 · Trail/Tour 0,34 · Auto 0,29 · Turbo 0,38
Energie na kilometr roviny (Wh/km) podle režimu:
- Eco 4,2 · Trail/Tour 5,6 · Auto 5,1 · Turbo 7,4
Referenční hmotnost systému je 112 kg — od ní se škáluje nahoru i dolů. Příspěvek jezdce se odečítá od 120 W základu (víc šlapeš = míň z baterie).
Kotvy, na kterých model stojí
- Reálná jízda — Avinox M2S, 14,9 km / 623 výškových metrů → ~312 Wh v režimu Trail (změřeno palubním počítačem)
- Strmé výjezdy — testy z emtb-test.com (Wh na výškový metr při plném výkonu)
- Bosch Range Assistant — porovnání na rovině i v mírném terénu
Není to dokonalé — a to je v pořádku
Buďme féroví: přesně spočítat dojezd elektrokola od stolu nejde. Hraje v tom roli tlak v pneumatikách, styl jízdy, vítr, teplota, počet rozjezdů, technický stav kola. Kalkulačka ti dá dobrý odhad, ne záruku.
Ale právě proto je postavená na reálných datech, ne na marketingových číslech. A pokud ji projedeš a něco ti nesedí — napiš mi na vasek@avinox.cz, ideálně s GPX souborem a tím, jaký režim a kolik procent baterie jsi reálně spotřeboval. Každá reálná jízda model vylepší.
Vašek