Má mít dítě elektrokolo? Řeším to a nemám odpověď

Dcera, hokej a kolo které stojí v garáži

Mám dceru, které bude 11 let. Chodí na hokej 4x týdně, měří 170 cm a fyzicky je na tom lépe než polovina dospělých. Na kolo ji zkouším dostat snad od pěti let. Za tu dobu ujela odhadem 200 km. Celkem. Za šest let.

Má jedno kolo — lehké, kvalitní. Stojí v garáži.

Problém není lenost. Problém jsou kopce. Respektive jakékoliv stoupání. Ani mírný kopec. A protože bydlíme v Krušných horách, kopcům se tu moc nevyhnete — kopce jsou prostě všude.

Pak zkusila moje kolo

Nedávno jsem ji půjčil můj ebike.

Reakce? „Tati, tohle by se mi líbilo. Kopce by mi nevadily.“

A tady začíná můj problém.

Protože ji znám. Obávám se že by jela kopce na plnou asistenci a jen by točila nohama bez jakéhokoliv úsilí. Já sám si na kopci pomáhám motorem — ale furt se snažím trochu šlapat za svoje. Elektrokolo není výtah, je to pomocník. Ale naučí to dítě tuto hranici samo? Nebo mu ji musí ukázat rodič?

Nevím.

Co jsem si uvědomil o sobě

Když přemýšlím zpětně — já jako malý jsem taky nejezdil s rodiči na kole. Jeden den na dovolené, možná. Moji rodiče nejezdili s jejich rodiči vůbec. Nikdo nikoho na kolo netlačil.

Moje vzpomínky na kolo jsou z doby kdy jsem jezdil s kamarády. Sám od sebe, bez rodičů, bez tlaku. Kolem komína, do lesa, prostě pryč.

Možná právě proto ji kolo nebaví — jezdí s tátou, ne s kamarády. A táta chce jet do kopce.

Příběh který mě donutil přemýšlet

Nedávno jsem viděl příspěvek kde paní sdílela fotku svého dvanáctiletého syna. Jezdí 3x týdně elektrokolem do vedlejší vesnice na fotbalový trénink.

Polovina lidí jí vynadala — „vždyť je to mladý sportovec, má jezdit za svoje.“

Druhá polovina pochopila pointu — aby na tréninku podal 100% výkon, potřebuje přijet s 100% energií. Ne vyčerpaný z kopce.

A to mě zastavilo. Moje dcera chodí na hokej 4x týdně. Tam dává všechno. Proč by kolo mělo být další výkon který musí podat?

Ted babo rad

Takže kde jsem:

• Dcera nesnáší kopce a klasické kolo ji nebaví
• Zkusila elektrokolo a řekla že kopce by ji nevadily
• Je jí 11 let, měří 170 cm a má sílu hokejistky
• Ale bojím se že by jela na plnou asistenci a přestala by šlapat za svoje úplně

A pak je tu ještě jedna věc kterou si neodpustím zmínit. Jsem člověk který si moc nedělá starosti s tím co si myslí ostatní. Ale přiznám se — dokážu si živě představit tu situaci. Přijedeme na hospodskou terasu, dcera sesedne z elektrokola, a já cítím pohledy ostatních. Jedenáctileté dítě na e-biku. To jsou ti co jsou líní šlapat, že?

Vím že je to blbost. Vím že je to jedno. Ale byl bych lhář kdybych řekl že mě ta myšlenka vůbec nenapadla.

Jedna věc je jasná — nutit ji na klasické kolo nemá smysl. Šest let důkazů mluví za sebe.

Jestli to bude elektrokolo — ještě nevím. Ale poprvé za šest let vidím záblesk zájmu. A to je možná víc než jakýkoliv argument.

A co vy? Řešíte nebo jste řešili podobnou situaci s dětmi a kolem? Napište do komentářů — opravdu nevím jak se rozhodnu a každý názor mě zajímá.

Vašek